Staronová synagoga
___________________________________
Lokace: Červená ulice, Staré Město, Praha 1
Je to nejstarší dochovaná synagoga ve střední Evropě, druhá nejstarší a nejstarší užívaná na světě. Je jednou z prvních raně gotických pražských staveb. Vznikla v poslední čtvrtině 13. století (datuje se v rozmezí 1270-1280), pravděpodobně za účasti kameníků královské stavební huti a členů cisterciáckého řádu. Její stavba možná souvisí s privilegiem, které pražským židům udělil král Přemysl Otakar II. v roce 1254. Architektonicky patří Staronová k typicky dvoulodním gotickým stavbám této doby. Byla inspirována patrně již románskou stavbou synagogy ve Wormsu či podobné modlitebny v Řezně. Nejstarší část je předsíň, která pravděpodobně dříve sloužila jako samostatná synagoga či modlitebna. Tvoří ji nižší podélná místnost, krytá lomenou valenou klenbou, která je tvořena mohutnými klenebními pásy. V 17. století zde byly postaveny dvě pokladnice pro výběrčí daní, což jsou dvě ‚komůrky‘ přilehlé na severní zeď. Vstup do hlavního dvoulodního sálu synagogy, který byl pravděpodobně přistaven v poslední čtvrtině 13. století, tvoří portál, na jehož tympanonu můžeme vidět motiv vinné révy s listy a 12 hrozny vína. Pravděpodobně se jedná o symbolickou metaforu představující dvanáct izraelských kmenů, které vyrůstají z jediného stromu.
Samotný hlavní sál je rozdělen do dvou lodí, které jsou
odděleny dvěma osmibokými pilíři, které jsou těsně přistaveny k bímě.
Ta je ‚orámována‘ ozdobnými želenými mřížemi v gotickém stylu
z 15. století. Na bímě je pult pro předčítání z Tóry. Na východ
od ni je Aron ha kodeš, před nímž je podlaha symbolicky značně snížena.
Schránu lemují dva renesanční sloupky a původní goticky tympanon s reliéfní
výzdobou vinných listů. Aron ha kodeš je zakryt vyšívaným parochetem
a draperií (kaporet). Po pravé ruce je pískovcový pult pro chazana,
jenž odsud řídí bohoslužbu. Nad ním je zavěšeno věčné světlo, zvané
ner tamid. V jiho-východním rohu je ‚křeslo‘ pro pražského vrchní
rabína. Nad lavicí je na zdi přidělána dřevěná mogen Dovid.
Zdi synagogy jsou ‚obehnány‘ římsou, na stěnách pak, opět symbolicky,
dvanáct oken, která oddělují pětičlenné křížové klenby sbíhající
se v pětidílnou klenbu stropu. Pět žeber proto, aby obrazec neutvářel
kříž. Zajímavostí je prapor, jenž visí nad bímou a je na něm
znak pražské židovské obce. Je tvořen Davidovou hvězdou, kde veprostřed
je špičatý židovský klobouk. Tento symbol pochází z dob, kdy
pražští židé, pokud opouštěli ghetto, museli takovéto označení
nosit. Prapor souvisí s privilegiemi, které pražskému Židovskému městu
udělil císař Karel IV. Třetí část synagogy tvoří ženská místnost,
která slouží jako modlitebna a zároveň se občas používa pro kiduš.
Staronová synagoga se původně nazývala Nová nebo Velká,
na rozdíl od starší modlitebny, která se nedochovala. Teprve v 16. století,
kdy byly na Starém městě vystavěny nové synagogy, hlavně pak rodinná
snygoga Welscherů Duschenesů v Široké
ulici, které se také začalo říkat Nová škola, se ji začalo říkat
Altneuschul – tedy Staronová škola.
Cihlové štíty budovy jsou z druhé poloviny 15.
století a mají plochu členěnou panelováním. Synagoga byla roku 1883
rekonstruována podle plánů J. Mockera. Při rekonstrukci v roce 1966
byly v hlavním sále obnoveny kaligrafické nápisy (zkratky liturgických
formulí a žalmů) a nápis, připomínající opravu budovy v roce 1618.
Poslední rekonstrukce synagogy proběhla v letech 1989 – 1999, součástí
také bylo obnovení po katastrofálních stoletých záplavách v roce
2002.
Ke Staronové synagoze se váže pověst o tom, že na její
půdu rabi Löw uložil Golema a zakázal, aby se tam chodilo. Jeden z mála
lidí, který se tam přes zákaz Maharala šel podívat, byl ‚zuřivý reportér‘
Egon Erwin Kisch, avšak nic zde nenalezl, takže to tam Golema asi nebavilo a
odešel.
Ve Staronové synagoze se konají bohoslužby a je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Čechách.
___________________________________